Úsporný jednopatrový dům s plochou střechou plně využitelnou jako terasa (solárium) navržený Vojtěchem Kerhartem pro spisovatele Václava Řezáče, byl ukázkou velké racionality a ekonomie bydlení pro střední vrstvy. Svým stylem odkazje k obdobným realizacím vídeňské výstavy rakouského Werkbundu. Původní dům byl časem znehodnocen stavebními úpravami.
Architekt a představitel meziválečného funkcionalismu. Často spolupracoval se sochaři na tvorbě památníků. Mnohé z nich jsou chráněny jako kulturní památky. Provozoval vlastní projekční kancelář a byl členem výtvarného odboru Umělecké besedy. Na Babě navrhl dům pro spisovatele Václava Řezáče.
1911-1922
studium architektury na ČVUT v Praze
1914-1916
vojenská služba v rakousko-uherské armádě
1916-1920
vojenská služba v československých legiích na Rusi, návrat přes Vladivostok a Kanadu v hodnosti majora
1922-1923
zaměstnán na Ministerstvu zdravotnictví
1924-1925
zaměstnán na Ministerstvu obrany
1925-1948
samostatný architekt v Praze a v Poděbradech
1948-1957
zaměstnán ve státních projektových ústavech
Významné realizace
1924
kasárna, Pardubice
1926
Vyšší hospodářská škola, Poděbrady
1927-1928
pomníky prezidenta T. G. Masaryka, Poděbrady, Kroměříž, Nitra (spolupráce s Otto Gutfreundem) a Kolín (spolupráce s J. Hruškou a K. Kotrbou)
1928
památník Napoleona Bonaparte, Žuráň
1929
Štefánikův dům, Praha-Nové Město (spolupráce s Janem Zázvorkou)
1930
pošta, Poděbrady
1932 rodinný dům Karla Řezáče, Baba, Praha-Dejvice
1933
rodinný dům Karly Moravcové, Baba, Praha-Dejvice
jez a zdymadlo, Srnojedy u Poděbrad
1934
pomník Bedřicha Smetany, Poděbrady (spolupráce s Josefem Wagnerem)
jez a hydrocentrála, Lysá nad Labem
vila, Dobřichovice
1934-1937
obytné domy pilotů, dílny a četnická stanice, letiště Praha-Ruzyně
1935
kasárna, Tábor
1937
rozhlasová stanice Praha II, Mělník
1938
rozhlasová stanice Brno II, Dobrochov
kolonáda, Poděbrady
1939
náhrobek Karla Čapka, Praha-Vyšehrad
vila, Volyně
1948
pomník obětem okupace, Poděbrady (spolupráce s K. Lidickým)
1957
pomník Jana Husa, Husinec (spolupráce s K. Lidickým)
1958
kiosek na Riegerově náměstí, Poděbrady
Václav Řezáč (1901-1956) patřil mezi nejvýznamnější představitele českého psychologického románu. Okupaci přečkal v dětské rubrice Lidových novin, aby se po roce 1948 stal jedním z hlavních prorežimních autorů ve jménu nového modelu socialistické literatury. Od roku 1949 byl ředitelem nakladatelství Český spisovatel až do roku 1956, kdy spáchal sebevraždu.
Cookie | Délka | Popis |
---|---|---|
cookielawinfo-checkbox-analytics | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". |
cookielawinfo-checkbox-functional | 11 months | The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". |
cookielawinfo-checkbox-necessary | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". |
cookielawinfo-checkbox-others | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. |
cookielawinfo-checkbox-performance | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". |
viewed_cookie_policy | 11 months | The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. |