Pozornost vyvolal hned první rodinný dům osady Baba Františka a Naděždu Munkovi navržený spoluautorem Veletržního paláce Josefem Fuchsem ve spolupráci s Munkovým synovcem Otokarem Fischelem. Obytné místnosti rodiny jsou atypicky situovány ve zvýšeném předsazeném kubusu se zvětšenými posuvnými okenními tabulemi ve formě posuvného pásu. Přes terasu a visuté schodiště je obytné patro propojeno se zahradou.
Architekt a stavitel, žák Jana Kotěry a Josipa Plečnika, který ho v začátcích ovlivnil svým tradicionalismem. Brzy se ale našel v konstruktivismu a moderně. S Oldřichem Tylem je spoluautorem Veletržního paláce, ikony meziválečného funkcionalismu obdivovaného i samotným Le Corbusierem. Pracoval s myšlenkou maximální funkčnosti. Jeho stavby vynikají dokonalými proporcemi a geometrickou přesností. Získal zahraniční i domácích ocenění, např. bronzové medaile na výstavě dekorativního umění v Paříži 1925 (za návrh interiéru) či Rytířského řádu Čestné legie (za návrh francouzské expozice na veletrhu v Praze 1930).
1916-1920
studium architektury u prof. Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze
1920-1923
spolupráce s kanceláří prof. Jana Kotěry v Praze
1923-1948
samostatný architekt v Praze
Významné realizace
1924-1928
Veletržní palác, Praha-Holešovice (spolupráce s Oldřichem Tylem)
1931
vstupní budova ZOO, Praha-Troja
1932 rodinný dům Františka a Nadi Munkových, Baba, Praha-Dejvice
1934
hokejový stadion Praha-Štvanice
vily, Praha na Pelc-Tyrolce, Praha-Dejvice
Autorizovaný civilní inženýr s vlastní projekční kanceláří, specializoval se na menší objekty. Na Babě se podílel na návrhu domu Lužný a domu Bautz a v první etapě spolu s Josefem Fuchsem na návrhu domu Munk. Jako synovec Františka Munka jeho výstavbu až do dokončení dozoroval. Munkovi se do domu stěhovali až po návratu z pracovního pobytu v USA. Stejně tak měl stavební dozor nad Domem uměleckého průmyslu SČSD od architekta Oldřicha Starého.
Ing. František Munk (1901-1999) vynikal jako diplomat, schopný organizátor a obchodník. I díky znalosti jazyků byl ředitelem Pražských vzorkových veletrhů až do svého pracovního odchodu do USA v roce 1931. Po návratu z Ameriky se s ženou Naďou nastěhovali do vily na Babě. Svůj dům opouštěli Munkovi již s dětmi za dramatických okolností po okupaci 1939, jak líčí Suzanne Munk Ragen v textu ,,Dům na Babě, kde jsem se narodila”. Dům byl zkonfiskován nacisty jako židovský majetek. Frank Munk ho prodal po návratu z emigrace prozřetelně v roce 1947 před dalším odchodem do ciziny. Sourozenci Munkovi dodnes žijí dodnes v USA a jsou vždy vítanou návštěvou u současných majitelů domu.
Cookie | Délka | Popis |
---|---|---|
cookielawinfo-checkbox-analytics | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Analytics". |
cookielawinfo-checkbox-functional | 11 months | The cookie is set by GDPR cookie consent to record the user consent for the cookies in the category "Functional". |
cookielawinfo-checkbox-necessary | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookies is used to store the user consent for the cookies in the category "Necessary". |
cookielawinfo-checkbox-others | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Other. |
cookielawinfo-checkbox-performance | 11 months | This cookie is set by GDPR Cookie Consent plugin. The cookie is used to store the user consent for the cookies in the category "Performance". |
viewed_cookie_policy | 11 months | The cookie is set by the GDPR Cookie Consent plugin and is used to store whether or not user has consented to the use of cookies. It does not store any personal data. |